Kolkolem kol

Napsal Michaela Johnová (») 21. 7. v kategorii Články, texty a moje zážitky, přečteno: 62×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online3jdi8gkw.jpg

Nazdárek kamarádi!

Protože bylo dneska odpoledne krásný počasí - svítilo sluníčko a nebylo ani horko ani zima - vydali jsme se s taťuldou a ségrou na výlet na kole. Pěkně jsem se vyfikla, aby všechno ladilo - modrý tričko s černomodrýma škaredýma botama a k růžovým sportovním třičtvrťákům a kolu mi zase pasovala helma a fusekle.  Naše cesta nebyla moc dlouhá, všehovšudy 11 km, ale dala mi zabrat. Na kole už jsem dlouho nejela, naposledy snad někdy na jaře a dost jsem přepálila začátek... proto nebylo divu, že jsem na první zastávce (což byla zastávka autobusu na Mlýnicích) myslela, že buď vyčerpáním omdlím a nebo vyklopím ty borůvky, kterýma jsem se asi před půl hodinou nacpala k prasknutí. Nestalo se ani jedno (naštěstí). Myslím si však, že zkušenej cyklista by se nejspíš chytal za hlavu, protože špatně by po 3 km bylo snad jenom největšímu teleti a nebo člověku s VELMI mizernou kondicí (v mým případě šlo asi o obojí). Neměla jsem nejmenší chuť pokračovat dál, ale po delší pauze jsem se nakonec vzchopila a jelo se dál. Pak to bylo delší dobu v pohodě a dilema přišlo až na rozcestí v Herolticích. Vydat se do Štítů, kde bysme se mohli zastavit třeba na zmrzlině (ňami! smile)? A nebo jet DOLŮ na Březnou a poté směrem k domovu, ale bez  dobrůtek?smile Napadla mě i třetí varianta a to stavit se v Heroltické hospůdce pro nanuka, ale to jsme zavrhli po taťuldově připomenutí jak je to DO KOPCE. smile Nakonec jsme se rozhodli sjet na Březnou a domů, protože se tam vyskytovaly ty dvě sobě velice podobný slůvka DOLŮ a DOMŮ. Chvilkama jsme si pěkně "naklepali šunky," jak byla cesta hrbolatá, dolů z Březné jsme nestíhali brzdit a  kopec ke kravínu jsem radši vyšla pěškobusem vedle kola. Ale taťka si dal ještě pár koleček a ségra už byla pomalu doma v Bukovici. Pak už nás čekaly jenom dvě překážky v podobě uprostřed cesty parkujícího auta a vysoké trávy a byli jsme doma. Moje vlasy byly pořádně spocený až se mi rozpouštěly růžový melíry, který mi zbyly z včerejší poutě. a tak jsem se s rudým obličejem dopotácela k počítači, abych provozovala činnost, kterou mám radši a je klidnější než jízda na kole a to psaní blogu. Šmankote to je zase dlouhý! Zvedněte ruku, kdo to dočetl až sem... anebo víte co nezvedejte, napište mi to do komentářů a já se loučím - ADIEU!!! smile 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a nula